Farmářské Trhy Obora

Sobotní vstávání v 5.45hod, nepatří zrovna k mým oblíbeným kratochvílím, obzvlášť když venku leje. Dneska je ovšem sobota, kdy pořádáme v Příbrami první Farmářské trhy Obora. Připomínám si situaci zelinářů z Litoměřic - vstávají už v půl čtvté, aby k nám dorazili zavčasu. Myšlenka, že jiní jsou na tom ještě hůř, mě trochu povzbuzuje. Koukám z okna na zamračené nebe, které se rozmýšlí jestli zůstat jen u drobného deště, nebo se pustit do pořádnýho lijáku. Bůhví, jestli stříšky postavených stánků průtrž vydrží, to bude průšvih! Včera pozdě večer, mi volali lidičky z Biozahrady. Spal jsem. Prý právě balí koriandr, a jestli se trh bude konat i za deště. Rozespale jsem zamumlal, že ano. Teď se mi zdá, že to byla špatná odpověď. Když vyjdu před barák, počasí se začíná měnit … k horšímu. Už nepoprchává, ale regulerně prší. Přijede vůbec někdo z prodejců? A i kdyby, přijde vůbec někdo z příbramáků?

Po cestě autem stahujeme ohlášenou avii bělčických brambor, která míří úplně opačným směrem. Hned je to o trochu veselejší. Jeden prodejce a jeden zákazník (já), v podstatě tvoří trh. Na Dvořákově nábřeží už pilně pracují lidi z Technických služeb. Elektrika pro chladničky je natažená, stánky rostou jak „houby v dešti“. Přijíždí další prodejci. Rozmísťuje je pan Paul. Člověk ze Živnostenského úřadu, který se dlouho stará o trhy města a organizaci má v malíčku. Stále prší. Při přenášení jednoho z postavených stánků, dostávám ze stříšky litr studené vody za límec. Jestli jsem do téhle chvíle byl v polospánku, tak teď jsem úplně vzhůru.

Mezi prodejci, kteří přijíždí se objevují i zcela neznámí (nepozvaní) lidé. Rozhovor s nimi probíhá přibližně takto:

Já: Dobrý den, můžete mi říct Vaše jméno, potřeboval bych si Vás odškrtnout, že jste přijeli.

On: My prodáváme na trzích. Asi nás v seznamu nemáte.

Já: Co prodáváte?

On: (S pohledem na rozkládané zboží na nábřeží) Tak někdy ovoce, zeleninu a další věci, třeba panenky.

Já: Tak to mě mrzí, ale tohle jsou trhy českých potravin a prodejci musí být předem přihlášeni.

On: (s půvabným přechodem do žoviálního tykání) To nám nevadí, určitě tam pro mě nějaký 3 metry najdeš.

Kdyby šlo o paní s angreštěm, mrkví, nebo vajíčky, která by mě přesvědčila, že je to z její zahrádky, či chovu, určitě bych hledal. Ale český pěstitel pomerančů? (Opakuji to, co už jsme několikrát řekli. Nemáme nic proti těmto prodejcům a tomuto zboží. Ale na Farmářský trh Obora nepatří. V Příbrami je mnoho dalších trhů, kde se mohou uplatnit a své zákazníky si jistě najdou).

7.10 hod. Prodejci jsou téměř všichni na svých místech (20). I živá mokřická koza, maskot Čapí letky. Nedorazily vína z Moravy a koření z Březnice, další 3 se omluvili den předem. To není tak zlé, teď uvidíme jestli přijdou i nějací zákazníci. Procházím kolem postavených stánků, některé neuvěřitelně voní zeleninou a zeleným kořením. Před půl osmou se trousí pár lidí s deštníky. Není zcela jasné, jestli jdou na nádraží, na trh, nebo jen tak bez cíle putují městem.

Kolem 8 hod. někdo vypnul déšť.

Nábřeží Obory se postupně zaplňuje. U stánků se začínají tvořit fronty. Houšť a houšť. Zvětšují se. „Tady se stojí fronty jak za totáče“, uculuje se jeden z příbramských novinářů. Ale nevypadá to, že by z toho byl někdo našvaný. Lidi nakupují, klábosí, potkávají se, vyptávají se prodejců, kteří o svých produktech opravdu něco ví. Všude je cítit ruch. V tuhle chvíli, díky těmhle lidem, Farmářský trh na Oboře ožívá.

Na parkovišti u Uranu vidím stále více pražských značek. Vypadá to, že chataři využili příležitost k nákupu čerstvých potravin. V jednu chvíli je nábřeží ucpané. Potom prvním prodejcům začíná docházet zboží. Někteří z nich berou auto a jedou pro další. Prodej uzených a chlazených ryb těžce nestíhá. Je tam chudák úplně sám a zájem obrovský. To měl původně i grilovat. Snad příště přijede s pomocníkem. Ani pečivo nečekalo takový zájem. Domácí chleba došel hned na začátku a já hlupák ho propásl. Chtěl jsem si ho dát večer k rybám. Na trh přijíždí potravinářská inspekce. Minimální požadavky: elektřina, toalety pro prodejce, pitná voda. Tohle všechno na nábřeží Obory je, takže v pohodě. Zkontrolují prodejce a odjíždí. Přichází stále noví lidé. Začíná se mi zdát, že skupina vyznavačů čerstvé zeleniny, ovoce a lokálních produktů je mnohem větší, než jsem původně odhadoval. Hrubě jsem to podcenil. Asi je to o tom, že jsem rozený pesimista. Trhy stále běží, už se těším na konec, potřeboval bych se dospat. Nicméně lidi stále chodí.

11.30hod. Obcházím prodejce a ptám se, jak to dnes vidí. Stojí Příbram o tenhle typ produktů o tenhle způsob nakupování? Dnes o této otázce příbramáci hlasovali svojí přítomností a peněženkou. Všichni prodejci tvrdí, že jsou s poptávkou spokojeni. Prodali maximum (někteří vše) a chtějí přijet příště, protože příbramáky jejich nabídka zajímá. V poledne trhy končí.

Těsně po 12 hodině někdo zapnul déšť.

Dovětek: Za sebe musím říct, že se mi trh líbil. Snad i Vám, alespoň podle počtu lidí a odnášených tašek (viděl jsem i pár košíků). Takže to zkusíme uspořádat znova. 21. 8. v sobotu od 8 – 12hod zase na Oboře. Uvidíme, kdo nakonec příště dorazí, protože nabídka těchto trhů bude vždycky překvapením. Možná se pokusíme i něco vylepšit :-)

Ještě jednou díky starostovi, městu, prodejcům co s námi do prvního dobrodružství šli … a samozřejmě díky i Vám, co jste si přišli nakoupit, nebo si alespoň přivonět.

Za realizační tým Farmářských trhů Obora, Ing.Michael Shrbený

P.S. Samozřejmě uvítáme všechny Vaše připomínky, nápady na zlepšení, chválu i hanu. Ať už na facebooku, nebo na naší mailové adrese farmarsketrhyobora@volny.cz